Seznamka pro mladé romantiky v čr

Foto: Shutterstock

„Po měsících hledání na online platformách pro seznámení jsem měla pocit, že se mi konečně zadařilo. Kristián mi připadal jako ideální partner - okouzlující, charismatický a navíc pohledný. Naše vzájemná konverzace probíhala velmi plynule, a na svou úspěšnou a sportovní povahu mluvil zcela přirozeně, jako běžný člověk. Domluvit si schůzku proto nebylo vůbec těžké. Když mi ale druhý den, když jsem již čekala na domluveném místě, zazvonil telefon, byla jsem zaskočena Kristánovou zprávou.“

Kristián své budoucí partnerce Petře napsal, že se bohužel nemůže dostavit a posílá za sebe náhradníka.

„Obdržela jsem zprávu: Ahoj, Peti, moc se omlouvám, ale nemůžu dorazit. Místo sebe posílám svého kamaráda Honzu. Je to skvělý chlap, uvidíš, že si budete rozumět! Samozřejmě jsem okamžitě chtěla odejít, ale než jsem se stačila vzpamatovat, objevil se přede mnou Honza. Že to není můj původní protějšek, jsem poznala okamžitě. Místo očekávaného vysokého a svalnatého muže s tmavými vlasy a pěstěným strništěm se přede mnou objevil někdo, kdo byl mé výšky a o nějakých svalech se u něj nedalo vůbec mluvit. To, že byl blonďák bez vousů, mi až tak nevadilo. Celkově jsem ale byla zklamaná. Jenže jak naše konverzace postupovala (opět zcela přirozeně a zábavně), uvědomila jsem si, jak skvěle si rozumíme a že je to vlastně „super chlap“ s neuvěřitelným smyslem pro humor a inteligentními názory. Jeho chování přesně odpovídalo tomu, jak jsem si představovala, že by se měl chovat Kristián.“

Petru následně napadla myšlenka, že Honza a Kristián jsou ve skutečnosti jedna a tatáž osoba a že Honza si pouze vytvořil své atraktivnější alter ego, aby ji na schůzku vůbec dostal.

„Tato představa mě znepokojila. S Honzou jsme si dokonale rozuměli, takže vzhled by pro mě ve výsledku nebyl až takovou překážkou. Nedokázala bych se však přenést přes fakt, že už naše seznámení je založeno na lži. Jak by takový vztah mohl v budoucnu fungovat? Kristián se od té doby samozřejmě vůbec neozval a já si stále namlouvám, že mi chtěl pouze doporučit svého méně atraktivního kamaráda, abych s Janem vůbec dokázala pokračovat. Mám strach se ho na rovinu zeptat, ale zároveň mi to neustále víří v hlavě,“ uzavřela Petra své vyprávění.

K příběhu se vyjádřil psycholog a psychoterapeut Mgr. Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz

Když se jedinec ocitne v podobné situaci jako Petra, je zcela přirozené, že prožívá směsici rozporuplných pocitů. Na jedné straně může cítit spojení s osobou, se kterou si rozumí, na straně druhé ho tíží pochybnosti o pravdivosti celého setkání. Tento vnitřní konflikt často pramení z toho, že moderní způsoby seznamování, zejména online prostředí, umožňují lidem prezentovat se způsobem, který nemusí plně odpovídat realitě. Lidé si mohou vytvářet idealizované verze sebe sama, což následně komplikuje budování důvěry při osobním setkání.

Strach z konfrontace s pravdou může být někdy silnější než samotná nejistota. Jedinec si může vytvářet různé scénáře a interpretace situace, které mu pomáhají vyrovnat se s rozporem mezi tím, co cítí, a tím, co si myslí, že by měl cítit. V tomto případě může být užitečné zvážit, že pokračování v nejasném vztahu bez vyjasnění základních otázek pravděpodobně povede k dalšímu prohlubování úzkosti a nedůvěry.

Řešení takové situace vyžaduje především odvahu k otevřené komunikaci. Přímý rozhovor, byť může být nepříjemný, je často jediným způsobem, jak získat jasnost a umožnit sobě i druhé straně čestně se rozhodnout o dalším postupu. Je třeba si uvědomit, že každý vztah, který má potenciál růst do něčeho hlubšího a významnějšího, musí být postaven na základech pravdivosti a vzájemného respektu. Pokud tyto základy chybí od samého počátku, je otázkou, zda má smysl v takovém vztahu pokračovat, bez ohledu na to, jak příjemná může být společnost druhého člověka.

Pavel Pařízek je psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který usnadňuje lidem najít toho správného psychoterapeuta. Nejčastěji se svými klienty řeší problémy ve vztazích či rodině, pocity vyhoření, úzkosti nebo deprese. Zaměřuje se také na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti či zvládání těžkých životních situací. O portálu Terapie.cz Pokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Toho správného terapeuta si vyberte na www.terapie.cz.

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

Foto: Shutterstock

1. Mýtus: Hledání "prince na bílém koni/princezny" na seznamce:

„Lidé často žijí v představě, že na seznamkách potkají naprosto dokonalého partnera, který odpovídá všem jejich nejniternějším představám, protože na seznamce (internetu nebo Tinderu) je přece "miliiony možností". Naposledy mi podobnou představu sdělila k mému překvapení téměř 50letá klientka, která zcela reálně čekala, že jí seznámíme s mladším mužem, multimilionářem, aktivním sportovcem, s velkými odrostlými dětmi nebo ještě lépe zcela bez závazků, který bude cestovat pouze do exotických destinací, a hlavně bude vypadat mladistvě a bude sportovec s "pekáčem buchet', protože pouze takový ji fyzicky přitahují. Nemusím dodávat, že ona sama nebyla úplně sportovkyně a vypadala starší, než je její věk,' přibližuje Kristýna Mertlová, majitelka seznamovací agentury Date2K.

Proč je ta myšlenka nesmysl:

- Reální lidé, reálné chyby: Na seznamkách jsou skuteční lidé se vším, co k tomu patří, tedy s reálnými chybami a nedokonalostmi. Nikdo není dokonalý, a čekání na "prince/princeznu" může vést buď k neustále se opakujícímu zklamání, protože ideální partner podle jejich představ možná ani neexistuje, nebo k dlouhým rokům čekání a samoty při odmítání kvalitních protějšků.

- Ideál vs. realita: Máme tendenci sami v sobě si idealizovat, co hledáme v partnerovi, ale v reálném životě jsou vztahy složitější a vyžadují kompromisy. Hledání dokonalosti velmi často vede k odmítnutí potenciálně velmi dobrých partnerů, kteří sice možná nesplňují všechna kritéria, ale jsou kompatibilní v těch nejdůležitějších aspektech a my se připravíme o skutečně kvalitní vztah.

Navíc velký pozor na manipulátory a psychopaty, kteří na první dojem působí jako dokonalí partneři - Je důležité si uvědomit, že někdy lidé, kteří na první dojem působí jako "dokonalí partneři", splňují všechny naše nejniternější sny a představy, mohou být ve skutečnosti manipulátory. Tito jedinci jsou často velmi zběhlí v tom, jak se prezentovat v nejlepším světle a jak hrát na city druhých. Jejich schopnost maskovat pravé úmysly a přizpůsobit se našim ideálům může vést k vytvoření falešného obrazu dokonalého partnera. Psychologové obecně tvrdí, že první měsíce až roky s manipulátorem jsou ty nejkrásnější z pohledu randění, oni totiž umí být skutečně dokonalými partnery, milenci, plní nám, co nám na očích vidí. Manipulátoři jsou odborníky v poznávání toho, co chceme slyšet a vidět, a následně toho využívají ve svůj prospěch. Mohou se zdát jako splnění všech našich nejniternějších snů, ale ve skutečnosti se jedná jen o postupný nárůst kontroly našeho života, využívání, resp. zneužívání situace a nás. Je důležité být si vždy vědom těchto rizik a nepodléhat okouzlení pouze na základě prvních dojmů nebo povrchních vlastností. Důvěra a hlubší porozumění by měly být základem jakéhokoli zdravého vztahu, nikoli jen okamžitá přitažlivost nebo zdánlivá dokonalost. Velmi dobrým „ukazatelem', jak poznat manipulátora bývá naše okolí. Nás se zamilovanými růžovými brýlemi dokáže „oblbnout', ale okolí naštěstí vidí střízlivě a rychleji odhalí podvodné úsilí.

- Množství vs. kvalita: ačkoliv jsou na seznamkách (minimálně podle jejich statistik) registrovaní statistice uživatelů, nutně to neznamená vyšší šanci najít kvalitní vztah. Je důležité se zaměřit na hledání někoho, kdo je kompatibilní s vašimi hodnotami a zájmy, nejen hledat protějšek, u kterého si odškrtávám svůj „check box', co má pan dokonalý čí paní pravá splňovat. Navíc existuje tzv. paradox seznamek, resp. Tinderu, kdy podle nejnovějších studií z USA je prokázáno, že čím déle jsem na seznamkách, tím menší šance je, že se skutečně seznámím. Automaticky totiž „naskakuji' do jeho „hernního principu', tzv. gamifikace tinderu a stávám se za a) závislým na nových návrzích a b) na každém rande mám automaticky v hlavě ty další možnosti, tedy „tenhle muž je zajímavý, rozumíme si, ale co kdyby tam byl ještě někdo lepší a já bych o něj přišla' a rozjíždí se nekonečná spirála hledání.

2. Mýtus: na seznamkách se seznamují jenom zoufalci, introverti, ošklivky

Seznamky využívají různé typy lidí, rozhodně nejen introverti, ale například zaneprázdnění úspěšní manažeři, lékařky, učitelky, nebo třeba právníci, kteří nemají čas na tradiční seznamování. Stejně tak absolutně neplatí, že na seznamkách jsou ošklivé ženy, z našich letitých zkušeností naopak většina uživatelek seznamek je výrazně atraktivnější než průměrná populace.

3. Mýtus: Na seznamkách lidé hledají jen sex

Samozřejmě, že velmi záleží na konkrétní seznamce, existuje celá řada seznamek zaměřených na nezávazné seznamování. Bohužel celá řada lidí (zejména mužů) i na „seriózních seznamkách' hledá pouze rozptýlení, někdy jednorázový sex, někdy dokonce nejde ani o sex a k setkání nikdy nedojde, muž jde pouze o „potvrzení si vlastní hodnoty', tedy že je o něho zájem a kdyby on chtěl, tak by mohl. A při tom má partnerku nebo manželku. Každopádně ale obecně se lidé chodí na seznamky seznamovat a velká spousta z nich to myslí vážně a hledá lásku na celý život. Jen je dobré vybrat si k tomu skutečně vhodnou seznamku.

3. Mýtus: Pravá láska musí přijít sama, a ne ji aktivně hledat

Velmi často se ve své praxi setkávám s tvrzením, že ta pravá láska přece musí přijít sama a jít na seznamku je vlastně „proti přirozenosti' a aktivní hledání lásky je hloupost. Ve skutečnosti je však seznamování dovedností jako každá jiná, která vyžaduje praxi, učení a aktivní úsilí. Přístup k hledání partnera by proto měl být aktivní a záměrný, stejně jako při jakémkoli jiném osobním nebo pracovním cíli. Také nečekáme, že získáme nové místo, když nebudeme nic dělat a jen budeme sedět se založenýma rukama. S láskou je to stejné. Seznamování není pasivní proces. Sedět doma na gauči a čekat, až nám „komínem spadne ten pravý' je málokdy efektivní strategie. Hledání lásky proto vyžaduje celou řadu vědomých rozhodnutí typu jít ven, účastnit se společenských akcí, vyzkoušet seznamky, a také pracovat na sobě - na svých komunikačních schopnostech, atraktivitě, sebevědomí a pochopení toho, co od vztahu očekáváme a co můžeme nabídnout. Cílené hledání partnera tak rozhodně není o ztrátě romantiky nebo dokonce o zoufalém hledání, jak často slýchám, ale je to naopak o uvědomění si, že hledání „toho pravého nebo té pravé' je cesta, která vyžaduje jako všechno v životě aktivní úsilí, sebereflexi a otevřenost.

Zdroj: Kristýna Mertlová, seznamovací agentury Date2K