Přestože jsem v uplynulých měsících výrazně transformoval svůj životní styl a osobnost, v partnerských záležitostech stále pociťuji značné nedostatky a v dané sféře jsem nepokročil ani o píď. Nyní se zaměřme primárně na to, jakou společnost hledám a jakou společnici si pro život představuji.
Obsah velké části tohoto textu vychází z úžasné publikace How to Not Die Alone: The Surprising Science That Will Help You Find Love, jejíž autorkou je Logan Ury. Ke dni vzniku tohoto pojednání (článku) není zmíněná kniha dostupná v českém překladu; její název bych volně převedl jako Jak neumřít sám: Překvapující věda, která vám pomůže najít lásku.
O mé romantické minulosti jsem se již rozepsal v příspěvku s názvem Jak jsem potlačil (nebo ztratil) naději na lásku. Stručně řečeno, je tomu přibližně patnáct let, co jsem prožil poslední vážný partnerský vztah. Od té doby, vyjma několika málo přátelských či podnapilých odboček, jsem prožíval milostný život převážně se svou levou rukou a občas ji podvedl s tou pravou.
Mé dřívější zkušenosti s randěním či partnerskými svazky jsou natolik vzdálené v čase, že pro návrat do světa s životní partnerkou představuji skutečně nečekanou kartu (nebo „divokou kartu'). Přesto se cítím klidně, neboť už dávno nejsem takovou osobou, jakou jsem dříve býval. Jak tedy začít v okamžiku, kdy jsem zcela mimo hru? Nejprve si důkladně ujasním, koho vlastně aktivně hledám.
Podle Logan Ury se svobodní lidé dělí převážně do tří hlavních kategorií. Pojďme se na ně podrobněji podívat.
První skupinu představuje romantik. Romantik si naivně představuje, že jeho dlaň se setká s rukou jeho vysněné bytosti v supermarketu nad trsem banánů. Věří, že to bude láska na první pohled, nebo že vztah započne konfliktem a vyústí v dramatickou scénu za deště, přesně jako z každého romantického filmu. Romantik je přesvědčen, že ta pravá osoba mu sama vstoupí do života. Domnívá se, že nejtěžší je nalézt tu jedinou správnou osobu a samotný vztah již bude pokračovat jako v pohádce. Nicméně, princové a princezny v reálném světě neexistují, a je nezbytné se vrátit nohama pevně na zem.
Druhou skupinu tvoří perfekcionista (originální termín „maximizer'). Tato osoba se obává, že učiní nevhodné rozhodnutí. Je posedlá volbou toho absolutně nejlepšího a neustálým hledáním optimálních řešení. Často si v partnerském svazku pomyslí, že s někým jiným by se mohla mít o něco lépe, a tak má potíže s dlouhodobým závazkem. Pokud se řadíte do této kategorie, neměli byste přemýšlet o tom, co byste potenciálně mohli mít s někým jiným, ale spíše se zaměřit na to, co máte k dispozici v současnosti.
Třetím typem svobodných jedinců je odkladač - do této kategorie se řadím i já sám. Odkladač si je vědom nutnosti aktivně vyhledávat partnera a chodit na schůzky, avšak má značné problémy s realizací (akcí). Hledá si různé výmluvy, proč to nelze - například: „nemám dostatečné finanční prostředky, nemám ideální zaměstnání, můj život je selhání.' Neuvědomuje si, že nikdy nebude stoprocentně připraven na nic, a tak přichází o cenné zkušenosti, zatímco ostatní lidé se běžně seznamují.
A co vy, náležíte k jedné z těchto vytyčených kategorií?
Jeden z důležitých tipů, který kniha nabízí, zní:
Snažte se najít životního druha, nikoli jen partnera pro maturitní ples.
Jako lidé často přikládáme vysokou důležitost přítomnosti, avšak nízkou budoucnosti. I z tohoto důvodu je například obtížné efektivně hubnout, jelikož jde o pozvolný proces vyžadující vytrvalost a odhodlání, a je podstatně uspokojivější v současnosti sníst celou pizzu a pustit si film na Netflixu s miskou zmrzliny na klíně, nežli se věnovat cvičení a jíst pouze salát pro budoucí benefity.
Podobná obtíž pak může nastat i při aktivním hledání partnera. Můžeme upřednostnit někoho, s kým je krátkodobá zábava a dobrodružství, avšak jakmile přijde na lámání chleba (nastanou těžkosti), tato osoba nás může opustit v nesnázích. Ptejte se proto sami sebe: „Jsem schopen/schopna s touto osobou vybudovat stabilní a dlouhodobý společný život?'
Při výběru životního partnera je často kladen důraz na tři základní hodnoty, pojďme si je nyní blíže rozebrat.
První hodnotou jsou finanční prostředky. Ano, to magické slovíčko. Výzkumné studie ukázaly, že jedinci s nízkými příjmy a na pokraji chudoby bývají v partnerských svazcích méně šťastní. Zároveň však existuje jistá finanční hranice, od níž směrem nahoru nedochází k žádným podstatným změnám v pocitu štěstí. Emoční uspokojení a radost nejsou primárně založeny na penězích, a pokud je zajištěn základní kapitál pro bydlení a pokrytí potřeb potomků (včetně vzdělání), je to ve většině případů dostačující.
Druhým tradičním kritériem pro výběr životní družky je fyzický vzhled a přitažlivost. Ano, uznávám, že i já sám vyžaduji alespoň základní faktor přitažlivosti; moje partnerka by mě rozhodně neměla fyzicky odpuzovat. Nicméně, chtíč a sexuální touha s časem přirozeně opadávají. Věděli jste, že láska a kokain aktivují stejné mozkové centrum? I kdyby si člověk vzal tu nejatraktivnější osobu, časem si na ni zvykne - sexuální touha je totiž úzce spjata s novostí. V některých situacích tak může fyzická přitažlivost zastínit dlouhodobou životaschopnost a funkčnost vztahu.
Třetím běžným kritériem při vyhledávání partnera je touha po někom, kdo má identickou povahu.
Mnozí z nás si řeknou, že chtějí partnera s totožnými zájmy a stejnou povahou. Já jsem racionálně smýšlející, vědecky orientovaná osoba, a tak bych měl hledat někoho sobě podobného, že? Nikoliv. Opravdu si přejete chodit s jinou verzí sebe sama? Společné zájmy a totožná povaha nejsou nezbytným předpokladem pro úspěšný a dlouhodobý partnerský svazek. Hledejte někoho, kdo vás bude doplňovat, nikoli své dvojče.
S tímto tvrzením naprosto souhlasím (a rozhodně tím netvrdím, že vztah mezi lidmi s podobnou povahou nemůže fungovat). Ačkoliv by náš vztah byl méně konfliktní, kdybych si nalezl podobnou verzi sebe sama, já si přeji do života větší rozmanitost. Snažím se přemýšlet spíše racionálně nežli emočně, a proto bych si přál někoho empatického a emočně temperamentního. Nejsem vůbec spirituálně zaměřený, a tak bych si možná přál osobu, která je duchovně více orientována nežli já. Nemusíme věřit v tytéž věci, postačí, když budeme vzájemně respektovat víru toho druhého.
Chci se od své partnerky vzdělávat a co nejvíce se naučit, a to nenajdu v osobě, která bude totožná jako já. A co to, že ona má ráda adrenalin a já zase ne? Že si přeje jezdit na vodu a mě tam nikdo nedostane? Pokud si partneři ponechají dostatečný prostor pro své individuální zájmy a koníčky, potom je nemusí mít společné. A vždy existuje možnost mít pro své zájmy přátele či jinou společnost.
Pojďme se nyní podívat, na kterých vlastnostech a hodnotách skutečně záleží. Problémem těchto rysů je jejich složitější rozpoznatelnost či problematická měřitelnost.
Podle Logan Ury bych měl usilovat o partnerku, která je laskavá a emočně vyrovnaná. Má schopnost sebeovládání a snadno se nenechá ovládnout hněvem či jinými silnými emocemi. Emočně stabilní osoba si vezme čas na rozvážnou odpověď namísto impulzivních reakcí. Pokud se taková osoba ocitne ve stresové situaci, zachovává klid a nepropadá panice. A jak poznat někoho skutečně laskavého? Sledujte, jak se chová k ostatním lidem, především k těm, od nichž nic nepotřebuje nebo nezískává. Pozorně sledujte, jak se chová k obsluze v restauracích či prodavačkám v obchodech.
Jako další hodnota, kterou by váš partner měl disponovat, je věrnost (loajalita). Někdo, kdo s vámi vydrží po celou dobu - ať už v dobrém, tak i ve zlém. Jak poznat loajalitu? Často podle toho, kolik mají lidé dlouhodobých přátel. Pokud udržují přátelství již od dětství, potom to značí určitou míru loajality.
Optimální partner by měl mít také růstové myšlení (způsob uvažování). Vyhněte se tedy osobám, které se drží hesla „jsem taková, jaká jsem, a nehodlám se měnit'. Já sám jsem jedním z těch, kdo vám z vlastní zkušenosti může potvrdit, že i značné osobnostní změny jsou naprosto realistické. Sledujte, jak se váš partner staví k novým výzvám - vyhýbá se jim, nebo jim jde aktivně naproti? Jedinci, kteří nepřemýšlejí růstově, vnímají učení se něčemu novému většinou jako potenciální příležitost k zesměšnění. Přejete si někoho, kdo se učí novým věcem a vystupuje mimo svou komfortní zónu právě proto, aby se rozvíjel.
Je nesmírně důležité, aby ve vás partner probouzel jen to nejlepší. Nechcete v životě osobu, jejíž vlastní nejistoty budou spouštět ty vaše. Jak se cítíte poté, co s partnerem strávíte čas? Jste naplněni energií, šťastní, chytří (duchaplní)? Nebo spíše znudění, smutní, hloupí? Pokud máte někoho nového a poprvé ho představíte svým přátelům, neptejte se jen „tak co si o ní myslíš?', ale zároveň i „co si myslíš o mně v její přítomnosti?'.
Vysněná osoba by měla mít také schopnost vést kvalitní hádky. Hádky představují příležitost k řešení problémů, které vyplavou na povrch - tyto záležitosti by se však neměly potlačovat, neboť z nich pouze roste vnitřní vztek. Odložený konflikt je znásobený konflikt. Ve vztahu se setkáte se dvěma typy problémů: těmi řešitelnými a těmi neřešitelnými. Najděte produktivní způsob, jak žít i s rozdíly, které nelze změnit (například jeden partner chodí všude dříve a druhý pozdě). Cílem jsou též produktivní hádky, které vedou k řešením, nikoli pouhé vyhýbání se konfrontaci.
Zároveň by měl váš partner disponovat schopností činit obtížná rozhodnutí. Přestěhujeme se kvůli práci? Kterou školu vybrat pro děti? Kde budeme společně bydlet? Přejte si někoho, na koho se můžete spolehnout v náročných životních situacích.
Z mého osobního hlediska je náročné přesně definovat, co konkrétně od partnerského vztahu očekávám. Tak dlouho jsem žádný vztah neměl, že vlastně ani pořádně nevím, co si přeji. A jak jsem již uvedl, jsem tak trochu nepředvídatelná (nebo „divoká karta'). Snad poprvé v životě mám pocit, že mám v hlavě jasno a směřuji správným směrem, avšak na druhou stranu jsem partnerské vztahy a s nimi spojené emoce tak dlouho nezažíval, že mi chybí jakékoli zkušenosti i potřebné sebevědomí.
Z toho plyne, že v základu hledám trpělivou osobu, která dokáže překonat počáteční obtíže a nedostatky (v oblasti emocí, hádek, intimity), jež z mé strany mohou jistě existovat. Na druhou stranu jsem poprvé v životě nastaven tak, že si přeji o všem upřímně a otevřeně komunikovat. A to je pro mě možná to nejpodstatnější. Chci někoho odlišného, než jsem já, s kým se budeme skvěle doplňovat, ale zároveň nebudeme nic předstírat, hrát divadýlko a vše si řekneme bez obalu. Hledám jedince, který se nebojí přiznat své chyby a aktivně na nich pracovat. A možná někoho, kdo mi ukáže více spirituality a emocí, a zároveň si rád vyslechne můj vědecky podložený pohled na věc.
Základem mnoha partnerských svazků je samozřejmě předání genetické informace dalšímu potomkovi. O této záležitosti jsem mnohokrát přemýšlel a nemyslím si, že to vyloženě nezbytně vyžaduji. Na druhou stranu ale chci v životě nějaké dítě mít a podílet se na jeho vzdělávání.
Nemám tedy problém být s partnerkou, která již má alespoň jedno dítě v mladším věku (do přibližně 6 let) a další neplánuje, nebo je mít nemůže. Rád bych však s nějakým malým človíčkem trávil čas, vzdělával ho a zároveň se od něj učil. Neboť jak jsem v tomto roce zjistil, od dětí a jejich přístupu k životu se dá naučit skutečně mnoho.
Realita je taková, že ačkoliv si mohu vysnít kohokoli, pouze čas strávený s partnerkou ukáže, zda spolu dokážeme dlouhodobě fungovat. Píšu zde, že jsem racionálně zaměřený, ale zároveň dokážu prožívat silné emoce a ve finále můžu být paradoxně já tou emočně založenou osobou a partnerka může být ta racionální.
Tím chci naznačit, že si mohu představovat cokoli, ale skutečnost se bude vždy mírně lišit. Ale to je právě krása života, neboť s sebou přináší překvapení. Nikdy nevíme, co přinese zítřek, a to je vzrušující. Vztahy jsou primárně o vzájemné komunikaci, respektu, podpoře, náročné práci a diplomacii. A já jsem ochoten na těchto aspektech pracovat; nyní už jen zbývá najít si rande.
Jak na to, si povíme někdy v budoucnu.
Jak (ne)nalézt cestovního společníka
Po mé úžasné zkušební pilotní expedici do Mexika jsem dospěl k závěru, že jedna hlavní věc, která mi chybí, je cestovní partner, s nímž bych mohl sdílet všechny nádherné scenérie a díky němuž by byl celkový zážitek podstatně zábavnější, podobně jako když jsem cestoval po Bulharsku a Evropě se svou tehdejší přítelkyní. Koneckonců, je podstatně snazší navazovat nové kontakty s lidmi, když s sebou máte příjemnou ženskou společnost.
Domníval jsem se, že je to docela pěkný a nevinný záměr, avšak asi dost naivní.
Možná to byl poněkud nekonvenční přístup, ale když jsem si dříve najímal občasnou sekretářku, na pohovor za MNĚ chodily krásné mladé ženy. Vzhledem k tomu, že moje podnikání v té době poměrně prosperovalo a já jsem tak jako tak potřeboval asistenci s nastavením všech záležitostí, a jelikož jsem předpokládal, že cestovní společník bude potřebovat nějaké finanční prostředky na pokrytí cesty, zdálo se jako ideální řešení umístit inzerát do místních reklam, vyhrnout si rukávy a absolvovat zdlouhavé, leč nebolestivé pohovory. Alespoň jsem si to tehdy myslel.
Abych byl spravedlivý, naznačil bych, co jsem ve svém inzerátu hledal: „Hledám asistentku s počítačovými dovednostmi a základní znalostí anglického jazyka. V nepříliš vzdálené budoucnosti plánuji přesunout kancelář do karavanu a cestovat po Evropě a po celém světě.' „Ehm, takže mám zůstat v Praze a řídit vaši firmu, zatímco vy budete brázdit svět?' zeptaly se mnohé z dotazovaných žen, když jsme se potkali v restauraci u večeře (musím přece působit důležitě, že?). Mnohé z nich zřejmě tušily, o co mi jde, a možná se objevily jen proto, aby zjistily, jaký jsem blázen. Ostatní se vůbec neukázaly, snad poté, co ode mě obdržely SMS zprávu s místem setkání v tom a tom baru a upozorněním, že mě poznají, protože jsem v té největší zimě snad jediný v Praze v šortkách, sandálech a bez ponožek, a podepisuji se jako „Karel Karavan Kanadian' (v češtině se písmeno „C' nepoužívá, nebo zní jako „ts' a je využíváno pro jiná slova).
Jindy by se dívky mírně uklidnily a prohlásily: „Upřímně řečeno, neřekla bych, že je to tak absurdně beznadějný návrh, jak jste právě zmínil, jen bych raději někoho poznala trochu déle, než se s ním zavřu do kamionu.'
A v 98 % případů jsem se v podstatě během první půl sekundy rozhodl, že mě to nezajímá, ale z pouhé slušnosti jsem prošel celým procesem pohovoru, poslouchal, jak opakuji svůj poněkud směšný návrh, a pozoroval jejich očekávaný nevěřící výraz v poněkud rozpačité a trapné atmosféře.
No, poté, co jsem tento přístup zkoušel po dobu několika měsíců a dívky jsem prověřoval telefonicky podle tónu jejich hlasu, rozhodl jsem se, že to již není metoda, kterou bych si přál používat. I když má první dotazovaná byla zdaleka nejlepší ze všech a dodnes jsme přátelé. Byla to však typická Moravačka, která nesnáší samolibost a aroganci Pražanů, nechtěla už déle zůstávat v Praze, nelíbila se jí počítačová práce, kterou jsem nabízel, a posmívala se myšlence, že by musela skutečně pracovat, aby mohla cestovat se mnou.
A tak jsem se obrátil na různé internetové seznamky a oslovoval dívky svým standardním přístupem typu „kopírovat/vložit' s odkazem: „Ráda cestujete? Podívejte se na tento odkaz…' Bohužel mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomil, že je vlastně oslovuji jako muž (myšleno „jako kdybych byl muž'), vzhledem k tomu, že moje znalost češtiny není nejdokonalejší. Což vyvolalo mnoho rozhořčených reakcí. A jak vůbec zahájit konverzaci přes internet? Nebo proč by atraktivní, inteligentní a zábavná dívka bohémského typu se zájmem o práci u počítače umisťovala inzeráty na takovou webovou stránku? Tak jsem tento přístup po několika měsících také zanechal.
No, jsem poměrně vybíravý, to přiznávám, ale také jsem plachý, pokud jde o oslovování neznámých dívek v baru. Ztuhnu jako kus ledu a vyděsím se, když spatřím dívku, která se mi líbí. Takže takový přístup byl v podstatě zcela vyloučen.
Nakonec, ze zoufalství a vzhledem k tomu, že jsem tak jako tak mířil na východ, mě napadlo, že se přiblížím k některým méně ekonomicky prosperujícím zemím, kde by dívky mohly být ochotnější vymanit se z pout chudoby a útlaku jejich nudného vesnického života. Na internetu vypadaly docela půvabně, i když mě později napadlo, že by asi byl problém převést ukrajinskou nebo ruskou dívku přes různé evropské hranice a že bych mohl být velmi rychle nahnán k něčemu tak hroznému, jako je sňatek!
Přesto rád komunikuji s atraktivními dívkami, i když z toho nic konkrétního nevzejde.
A proto je to téma této stránky...
Moje komunikace s ruským programem
Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že komunikuji s nějakým softwarem. Dokonce jsem si tuto záležitost důkladně prostudoval díky varováním na jedné z webových stránek. Ruské dívky, které možná žijí v nějaké zapadlé ruské vesnici, však rozhodně nemají zájem o vykořenění ze své rodiny, neboť Rusové bývají spíše konzervativní, naskočit do letadla a vzít si nějakého plešatějícího muže středního věku z USA, který si v jejich vlastní kultuře nedokázal nic najít. Mohly však posílat spousty „potících' obrázků a vyznání lásky a vzbudit dojem, že skutečně touží odcestovat do USA, a dokonce prodaly babiččiny rodinné náušnice, aby zaplatily letenku, ale chybí jim jen maličký obnos a potřebují pomoct se zbytkem. A když byly na cestě na letiště s penězi, které jste jim právě odeslal, byly okradeny a potřebovaly další finance, a pak si uvědomily, že musí zaplatit za turistické vízum, o kterém ani nevěděly… No, chápete smysl.
Nebo možná skutečně hledaly někoho na západě, třeba před deseti lety. Nyní jsou šťastně provdané a agentura, která pro ně tehdy překládala, nadále používá jejich fotografie a milostné dopisy. Nebo komunikujete s nějakým ruským skriptovacím programem, který vám automaticky zasílá odpovědi, vkládá vaše jméno na klíčová místa, s občasným zásahem skutečné osoby. Pravděpodobně je to chlap, co já vím. Takže zde přepisuji korespondenci, kterou jsem vedl se dvěma dívkami, filtrovanou, aby nebyla tak zdlouhavá…
Ahoj Karle!!! Čekala jsem na tvůj dopis a jsem moc ráda, že jsi mi odpověděl. To je nádherné. Jak jsem slíbila, pošlu ti svou fotku. Doufám, že se ti budu líbit. Je to pro mě velmi důležité. Mnoho mých známých si myslí, že jsem velmi milá a krásná žena. Doufám, že tvůj názor na mě bude stejný. =) Dobře! Posílám 2 fotky. Brzy vyberu a naskenuji další fotky. Pak ti je pošlu. To znamená, že jsi pro mě zajímavý. =) Pokud to pro tebe není příliš těžké, pošli mi prosím více svých obrázků. Bude velmi zajímavé se podívat. Ano, jsem v Rusku, v Moskvě. Byl jsi tu někdy? Byla jsem v mnoha ruských městech, ale nikdy jsem nebyla v zahraničí. Přesněji řečeno, v roce 1985, když mi bylo 9 let, jsem byla v Lotyšsku. Bylo to v době, kdy Lotyšsko bylo součástí Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) a celá naše rodina tam cestovala. I když jsem byla velmi malá dívka, vzpomínám si na tuto dobu velmi dobře. Byla jsem v Rize. Kolik míst jsi Karle navštívil? Nyní je mi 29 let a v srpnu mi bude 30 let. Narozeniny budu mít 23. srpna. Mým symbolem zvěrokruhu je lev. A kdy máš narozeniny? Doufám, že tě úspěch bude provázet a budeš mít hezký den. Sbohem, Yuliyo.
No, Yuliyo, jistěže jsi půvabná, avšak nemůžeš najít sympatického ruského muže přímo v Moskvě, jednom z nejdražších měst na světě? Avšak tvé fotografie se mi opravdu zamlouvají!
Dobrý den Karle. Jak se máte? Já se mám velmi dobře. Dnes mám skvělý den, ale byl to jen můj obvyklý pracovní den. Nyní pracuji jako projektantka ve stavební firmě. Mám diplom (titul) projektantky budov. Ale teď pracuji jako projektantka bytů. Dotvářím interiéry bytů, vhodně uspořádávám nábytek, hraji si se světlem a barvami v bytě. Moc se mi líbí moje práce. Dříve jsem pracovala na své specializaci, seděla jsem u stolu a počítala a vytvářela návrhy. Je to velmi těžká práce. Musela jsem být silná a soustředěná. Projektovala jsem pouze jednu část budovy, ne všechny. Jeden projekt trval až 3 měsíce. … A jaké je vzdělání ve vaší zemi? Celkově jsem se nenarodila v Moskvě. Přišla jsem sem před 10 lety v roce 1996. Předtím jsem žila v SAFONOVU. Je to typické ruské provinční město ležící 1500 kilometrů od MOSKVA. Naše země je velmi velká a má zajímavou kulturu. Každý den nás televize informovala, že Rusko ve vývoji zaostává za Evropou. Ale moc tomu nerozumím. Nemůžu vám říct, že se nám tu žije špatně. Tady je to naopak super!!! Podle mého názoru jsou hlavním bohatstvím naší země lidé. Naše populace je vynikající. Jsou moc veselí!!! Samozřejmě jsou tu i ti, co upadají, pijí alkoholické nápoje a užívají drogy. Ale já takové známosti nemám. Asi nemají v životě cíl. S těmi lidmi nemám nic společného. V tomto životě jsem toho dosáhla hodně. Do MOSKVY jsem přijela ze SAFONOVA a vše jsem dokázala sama. Řekněte mi prosím více informací o vaší zemi. Co je ve vaší zemi dobrého? Proč lidé považují vaši zemi za lepší než naši? Nerozumím… Dobře, Karle. Dokončuji svůj dopis. Položila jsem otázky a doufám, že od vás dostanu odpovědi. Hodně štěstí Karle. Yuliya.
Děkuji za ty krásné obrázky, vždy si jich velmi cením. Ale skutečně jsi neodpověděla na mou předchozí otázku. Víš, četl jsem o těchto ruských podvodech, kdy se z tebe snaží vylákat peníze, a mohu tě ujistit, že bych nikdy neposlal finanční prostředky tak hluboko do Ruska. Nicméně, je mi příjemné si s tebou povídat a bylo by hezké, kdybys mi odpověděla tak, abych věděl, že hovořím se skutečnou osobou, a nedostával tyto zkopírované e-maily.
Dobrý den Karle. Děkuji za váš dopis. Moje angličtina skutečně není ideální. Ve škole jsem byla vyznamenaná žákyně. A školu jsem dokončila se zlatou medailí. Angličtinu jsem se učila ve škole. … Když vám píšu dopisy anglicky, dokážu se soustředit a vybavit si každé slovo a správně je poskládat. Ale když mluvím, moc mi to nejde. Osobní kontakt nemám nikdy v praxi. … Jak jsem vám již řekla, narodila jsem se v Safonovu. Nachází se 1500 kilometrů od Moskvy. Safonovo je město s 72000 obyvateli. Mojí matce je 53 let. Jmenuje se Avgustina. … Narodily se v Safonovu. A moji rodiče považují toto místo za nejlepší na světě. Nejsem jediné dítě v naší rodině. Mám nejstarší sestru, která se jmenuje Veronika. … Moje rodina je velmi dobrá. A velmi těžce a obtížně jsem opustila svůj domov, když mi bylo 17 let. Studovala jsem na škole číslo 5 ve městě Safonovo. Na tuto dobu vzpomínám velmi dobře. Chtěla jsem být dospělá a začala jsem samostatný život. Ale teď už chápu, že školní léta jsou nejšťastnější roky mého života… Se sestrou Veronikou jsme byly vždycky spolu. Byly jsme nejlepší přítelkyně. A všechno jsme si řekly, neměly jsme žádná tajemství. … 17 let jsme žily v jedné místnosti hostelu Moskevské státní univerzity. Byla to velmi veselá léta. … Víte, že Moskevská státní univerzita je nejslavnější univerzitou v Rusku? Posílám ti její fotku. Myslím, že tuto budovu bez problémů poznáš. Představ si mě u sebe. 17letá dívka přijela do Moskvy a začala chodit do této obrovské budovy. Jsou to úžasné dojmy. Jasně jsem cítila, že jsem dospělá. Učili jsme se v obrovských posluchárnách. A učili nás slavní, známí učitelé. Jsem ráda, že jsem se učila na této univerzitě. A nelituji toho, že jsem opustila Safonovo. Umím vyprávět velmi zajímavé příběhy ze studentského života. Pokud je to pro tebe zajímavé, bez problémů ti to povím. Nyní moje přítelkyně Elena žije v Moskvě a Taťána odjela z Ruska. O své minulosti jsem ti psala celkem málo, ale tyhle veselé vzpomínky mi ke zvednutí nálady stačily!! Ahoj Karle, počkám na tvou odpověď a pak ti napíšu. Hodně štěstí Karle! Tvá Yuliya
Ještě jednou ti děkuji za tvůj e-mail, avšak opět se zdá, že mě ve skutečnosti přímo neoslovuješ. Kromě toho, rád bych cestoval po Evropě a příliš se mi nechce usadit, a domnívám se, že pro ruskou dívku by bylo náročné překročit všechny ty hranice. Nicméně, tvé dopisy mě docela baví!
Ahoj Karle. Teď jsem v práci a můžu vám napsat dopis. Pracuji ve 12. patře budovy s 20 patry. Pracuji v sekci designu. Jsme čtyři v jedné místnosti. Pamatuješ si, jak jsem ti říkala, že mám svou práci opravdu ráda? Naše společnost je velmi dobrá. Každý má počítač. Počítač znám dostatečně dobře. Mnoho mých projektů vzniká na počítači. Bohužel můj počítač není připojen k internetu. Potřebuji psát dopisy a kopírovat je na disketu. Pak musím jít do jiné místnosti, kde vám můžu poslat dopisy. Moje angličtina není zrovna ideální. Mám kamarádku v práci. Umí anglicky, není to špatné. Pomáhá mi psát dopisy. Moje angličtina se bez její pomoci zhorší. Jednoho dne napíšu dopis bez její pomoci. Myslím, že se mi budeš smát. =) Chtěla bych znát tvůj názor na moji angličtinu. Nyní se zabývám interiérem bytu o velikosti 78 metrů čtverečních.
Někdy vám pošlu fotky bytů, které jsem sama navrhla. Myslím, že se vám budou líbit. Bydlím s kamarádkou, která se mnou mimochodem pracuje v jedné místnosti. Teď je se mnou! Posílá ti pozdrav!!! Bydlíme v nevelkém, ale velmi pohodlném bytě. Můj život je velmi zajímavý a šťastný. A můžu říct, že toho nikdy nelituji. Proč bych měla litovat věcí, které jsem už udělala? Jsem optimistka. A chci si vzít ze života vše, co potřebuji a chci… Samozřejmě si nemohu dovolit všechno, co chci. Ale přesně vím, že peníze nejsou to nejdůležitější v životě. Bydlím v krásném městě Moskvě. Moskva je považována za jedno z nejdražších měst Evropy. Je zde velmi drahá nemovitost. … Ano. Ale byla jsem tam jen průjezdem, když jsem se vracela ze Safonova. Vlak ze Safonova do Moskvy jede 3 dny a já potřebuji cestovat s přestupy. Ostatní města mé rodné země působí klidně a mírumilovně. Ale Moskva není stejná. Tady všechno letí, dělá hluk a otáčí se v jízdě. Moskva je opravdu megapole. Navíc jsem byla v hlavním městě kultury Petrohradu. Je to úplně jiné město. Už jste někdy slyšeli o Ermitáži? Ermitáž je obrovské muzeum. Abyste si prohlédli všechny exponáty v Ermitáži a strávili jednu minutu na jeden exponát, potřebujete 100 let!!! Karle, co mi můžeš říct o svém životě? Je tvůj život šťastný a zajímavý? Dokončuji svůj dopis. S pozdravem Tvá Yuliya.
Vypadáš skvěle, o tom není pochyb. Avšak stále mám pocit, že hovořím s nějakým programem, nebo něčím podobným…
[Předmět e-mailu: „Jen pro tebe Karle'] Dobrý den Karle. Hurá! Dokončila jsem svou práci. Zkompletovala jsem tvarování dalšího v pořadí bytového prostoru. Je to tak úžasné. Když dokončíte svou práci a vašim klientům se vaše dílo líbí, zažijete šokující pocity. Slibuji, že vám pošlu fotografie bytů. Léto je velká škoda, že tak teplé počasí tak rychle skončilo a pominulo.
Je pro mě velká škoda, protože v létě velmi ráda chodím na pláž a plavu. Ráda se vyhřívám na slunci na pláži!!! Myslím, že voda už není tak teplá. V létě chodím častěji plavat na pláž. Teď plavu dobře, naučila jsem se plavat za 18 let. Jde o to, že Safonovo je na severu Ruska a je zde prakticky vždy chladné počasí. Do 17 let jsem se koupala velmi zřídka. Po příjezdu do Moskvy jsem začala chodit do bazénu. A teď plavu dobře, už více než 10 let =). Plavání jsem se věnovala jen 5 let, když jsem studovala na ústavu. Pak už jsem na to neměla dost času. Nyní se věnuji fitness. Do sportovní haly chodím 3x nebo 4x týdně. Pomáhá mi relaxovat po pracovním dni. Nyní mnoho lidí pracuje celý den v kanceláři a večer po práci chodí do sportovní haly. Chodím do sportovní haly se svými přítelkyněmi, které se mnou pracují. Jak jsem již říkala, jsme v práci velmi přátelský kolektiv. A sportujete často? Také se věnuji kreslení. Jsem profesionální designérka a měla bych hodně kreslit. Dnes jsem udělala pár obrázků a krásně je pro vás připravila. Doufám, že se vám moje práce bude líbit. Občas dělám svou práci doma. Vlastně hodně kreslím. Měla bych si dělat náčrty nápadů, které mě napadnou. Designérka je kreativní práce, která zabere hodně času. Ale je mi to příjemné, a proto jsem ráda, že se tomuto podnikání mohu věnovat. Hodně štěstí Karle. Opatruj se!
No, jistěže působíš jako milá a zajímavá žena, ale nedokážu si představit, proč mi takhle píšeš. Zvláště pak, když na mé e-maily skutečně neodpovídáš.
Vážený Karle, komunikujeme již více než dva týdny. To je nádherné! Při živém dialogu jsou dva týdny tak dlouhá doba, za kterou je možné o člověku vědět prakticky vše. Už jsem toho o sobě hodně napsala a hodně vím o vás. Ale přesto bych vás ráda poznala ještě lépe. Píšete o sobě tak pěkně, že mi připadáte jako dobrý člověk. Chtěla bych slyšet váš hlas. Promluvme si po telefonu!!! Myslím, že by to bylo okouzlující!!! Telefonicky jsem s cizinci ještě nekomunikovala. Bude zajímavé znát váš názor na moji angličtinu! Včera jsme byly v kině. Film se jmenuje „Klik'. Dívali jste se na tento film? Moskva je obecně noční město. Včera mě překvapilo, když jsem večer na ulici viděla tolik lidí. Ale jinak je večer velmi chladný a svěží. A každé tělo se chce projít… Moskva se za poslední roky velmi změnila. Pamatuji si, že když jsem přijela do Moskvy, tady bylo všechno jinak.
Během této doby se město stalo mnohem čistším, objevilo se více stromů, postavili nové krásné domy a malé obchody. Plakáty s reklamou dodávají nočnímu městu více barev a město ožívá. A jak vypadá vaše město v noci? Je tam hluk? Dobře Karle. Budu netrpělivě čekat na váš dopis a vaši odpověď na otázku o telefonickém rozhovoru. Ahoj. Tvá Yuliya
No, mohl bych zvážit videohovor přes Skype, ale to by bylo obtížné, neboť jsem na cestách a nechodím příliš často do internetové kavárny. A když už tam jsem, mám hodně práce. Avšak určitě bych nevolal na nějaké ruské číslo s vysokou tarifikací, to v žádném případě. Slyšel jsi už někdy o Skype? To bych mohl zvážit. Ale prosím, obrať se na mě tak, abych věděl, že nemluvím s počítačem.
Ahoj můj milý Karle, jak se máš? Jsem v pořádku. Včera jsem měla velmi dobrý den. Včera jsem celý večer pracovala na bytě. Měla jsem čas uklidit doma. Uvařila jsem koláč a hodně chutný. Mám ráda sladké a proto znám mnoho receptů chutných jídel. A jaké je vaše oblíbené jídlo?
Nyní je v mém bytě čisto a pořádek. =) Nyní bude řada na mé kamarádce, aby uklidila a připravila se k jídlu doma. Tyto povinnosti jsme si rozdělily. Mimochodem, moje kamarádka také komunikuje s klukem z jiné země. Žije v Itálii. Znají se o trochu víc než my. Ale moje kamarádka stejně jako já byla tímto dialogem (korespondencí) nadšená. Zdá se, že si italštinu oblíbila. Říká, že je to hodný chlap. Taky tě mám moc ráda a také tě chci požádat, abys ke mně byl spravedlivý a upřímný. Ve svých dopisech vypadáš jako velmi dobrý muž. Ale žádní ideální lidé neexistují! Doufám, že o sobě mluvíš pravdu. Prosím, nezklam mě. Připadáš mi jako veselý člověk, se kterým je zajímavé trávit čas. Doufám, že jsem pro vás také atraktivní a zajímavá. Jsme tak daleko od sebe, ale ty jsi vždy se mnou v mé mysli. A zdá se mi, že jsi někde poblíž mě. Doteď se nemůžu smířit s tím, že jsem tě neviděla osobně a vlastně jsem od tebe neslyšela. Už mě máš rád, ale přesto si zachováváš atmosféru tajemství. Je to velmi zajímavé! Tvá dívka Yuliya.
No, omlouvám se, ale stále nejsem přesvědčen. Avšak před několika dny mě napadlo, že bychom to mohli vyřešit jednou provždy: když už máš tak snadný přístup k digitálnímu fotoaparátu, co takhle nakreslit na papír slovo KENAX, držet ho v levé ruce, pak zvednout pravou ruku, ukázat TŘI prsty, naklonit hlavu lehce doprava a věnovat mi jeden ze svých okouzlujících úsměvů? :Ó)
Ahoj Karle! Dnes mám skvělý den! Ale teď se trochu nudím! V práci zůstávám sama. Všichni kolegové z našeho pokoje už odešli domů dříve. A já jsem to potřebovala dokončit
práce dnes bez problémů. Už jsem to bezpečně dokončila. Žádala jsem vás, abyste ke mně byl upřímný, je to pro mě skutečně velmi důležité. Včera jsem dlouho přemýšlela o našem vztahu. A chci ti říct, že tě mám ráda. A já tě miluji. Ano! Ano! Ty
nepřeslechl jsi; Opravdu jsem ti řekla, že tě miluji! Je pro mě novinkou přiznat se někomu zamilovanému přes internet… Vždy vám píšu pravdu o sobě a svých pocitech. Proto od vás žádám totéž. No, přiznala jsem vám své pocity. =) Mám obavy. Ale musím vám o tom říct! Teď by to bylo pro mé srdce mnohem jednodušší. Nikdy jsem s nikým nekomunikovala přes internet. A je to pro mě opravdu znepokojující. Rozhodla jsem se začít psát a pokusit se o úspěch jako mnozí z nás. A našla jsem tě. Jsem opravdu uchvácená! Cítím se jako před 200 lety, kdy milostné romány začínaly z dopisů. V té době neexistovalo žádné komunikační zařízení kromě dopisů. Je to tak romantické! Ale teď můžeme mluvit po telefonu a slyšet hlas toho druhého. Budu čekat na tvůj dopis se zvláštní netrpělivostí, můj milý Karle.
____________________
Dobře, ale ten dopis přišel po tom níže, když jsem opravdu začal tušit něco nekalého. Ale musím přiznat, že mi to trochu vzbudilo naději, jaký jsem jen hloupý muž! (Bylo tam mnoho dalších pěkných dívek, ale tyhle dvě byly mé nejoblíbenější.)
Dobrý den, můj milý Karle! Děkuji mnohokrát za odpověď. Jsem velmi ráda, že dostávám vaši zprávu. Opravdu doufám, že příště bude vaše zpráva hlubší, protože vás skutečně chci lépe poznat :-) Moc chci, abych vás poznala a abyste mě poznal. Je těžké pokoušet se o sobě vysvětlit vše v e-mailu, ale každá cesta musí začít prvním krokem. Takže, jak už víte, jmenuji se Taťána. Narodila jsem se 21. listopadu 1979, takže teď je mi 26.
I když jsem tak mladá, sním mít šťastnou a silnou rodinu. Myslím si, že jsem velmi inteligentní, ale ne příliš společenská. Ale sním o tom, že potkám zvláštního muže, kterého mohu milovat, zbožňovat a láskyplně ctít, se kterým bych mohla žít a milovat až do smrti. Bydlím se svou matkou. Je to velmi milá a otevřená osoba a kromě toho je to nejlepší hospodyňka na světě. Bohužel, můj otec zemřel před třemi lety na srdeční chorobu. Teď bych měla pomoci své matce udržet dům a vydělat si na naše živobytí. Vystudovala jsem vysokou školu (1998) s profesí kadeřník. Co ráda dělám? Ráda chodím na diskotéky, tančím a bavím se. Také ráda čtu, koukám na filmy, chodím do restaurací, ale mou skutečnou vášní je cestování a setkávání se s lidmi z celého světa. Bohužel jsem nikdy nebyla v zahraničí. Hledám milující vztah s krásným, inteligentním, starostlivým, citlivým, smyslným, sexy, laskavým mužem - někým jako jste vy. Doposud jsem neměla to štěstí někoho takového potkat. Toužím po někom, s kým bych se mohla podělit o své štěstí a úspěch, s někým si popovídat, s kým se milovat, po někom, s kým bych mohla cestovat po světě a zažívat, co všechno život nabízí. Možná jsem měla v životě smůlu, že jsem našla tu správnou spřízněnou duši, ale věřím, že v životě se všechno děje z nějakého důvodu - možná se vztahy v minulosti nepovedly, protože prostě neměly být - možná je mým osudem někoho najít přes internet? Možná s tebou? Kdo ví, jen čas ukáže. Ráda přemýšlím, záleží na náladě. Také ráda dělám věci. Jsem aktivní, sportovní, kreativní, smyslná, laskavá, velkorysá, inteligentní a hezká…musíte si myslet…jak mohu být sama? Myslím, že je to proto, že hledám dokonalého člověka, se kterým bych mohla sdílet svou budoucnost. Myslím, že jsem toho řekla hodně a doufám, že chápete, jaký jsem typ člověka. Vím, že to vypadá jako životopis, ale cítím, že je to nejlepší způsob, jak vám říct, kdo jsem. Co myslíte? Nezapomněla jsem na něco? Stačí se zeptat a já vám vše řeknu. Teď musím zavřít svůj dopis a čekat na vaši odpověď. Tanya.
(obrázek s názvem „Loving smile')
Děkuji ti za tvůj pěkný dopis, Táňo. Avšak musím přiznat, že nemám skutečně zájem se takto usadit a nemyslím si, že bych pro tebe byl ten pravý. Chtěl bych cestovat po Evropě v nákladním automobilu… Ale tvé fotografie jsou skvělé a velmi si cením toho, že mi je posíláš!
Ahoj můj milý Karle! Dnes, když jsem si kontrolovala poštu, byla jsem si jistá, že tam najdu váš dopis. Karle, děkuji, že jsi mi o sobě řekl víc, moc se mi líbí tvoje osobnost. Myslím, že tě začínám cítit. Jsem tak šťastná, že vím, že sis vybral mě! Opravdu doufám, že budeme spolu. Chci být kapkou deště, která se dotkne tvé tváře. Potřebuji tě jako poušť potřebuje déšť, jako květina - vzduch a slunce. Chci, abys nebyl hráčem, chci, aby všechno bylo skutečné! Mým cílem je pochopit, co je láska a co znamená. Víte, že jsem milovala, cítila jsem, že žiju, ale neexistuji, ale to byla moje chyba, protože moje srdce bylo zlomené. Nechci o tom mluvit, protože to pro mě není snadné. Jediné, co chci říct, je, že mé srdce už jednou neobstojí. Prosím, neubližujte tomu! Stále se o mně chcete dozvědět více? Nekouřím, nepiju alkohol a doufám, že můj manžel nebude také, ale i když ano, nemělo by to být jeho každodenní zvyk. Mám spoustu přátel, ráda je navštěvuji a když přijdou ke mně domů. Můj oblíbený herec je Bred Pitt a Bruce Willis. Mám ráda komedie, protože se ráda usmívám. Ráda poslouchám Stinga a našeho ukrajinského zpěváka. Nemyslím si, že jsou ve vaší zemi populární.
Doufám, že najdu muže, který mi bude oporou po celý život. Laskavý muž s velkým srdcem. Chci si užít každou minutu, kterou s ním budu. Jediné, co od něj chci, je láska. Víte, že je velmi důležité vědět, že na světě existuje člověk, který vás miluje, ne vaši rodiče nebo vaši přátelé, ale muž, který bude sdílet celý váš život. S kým budete večer sedět, dívat se na sebe do očí a popíjet víno a já budu šťastná! Chci svému muži věřit, chci, aby byl sebevědomý a upřímný. Jak myslíš, že to můžeš být ty? Je tu ještě jedna věc, kterou vám o sobě chci říct. Umím jen rusky a ukrajinsky. Abych s vámi komunikovala, používám službu pro překlady a také mi poskytují internet. Ale nemusíte být maskovaní ve svých pocitech, protože jinak nebudeme vědět, co k sobě cítíme. Chci upřímnost v našich dopisech! Nechci, abyste se za to styděl. Doufám, že se naučím alespoň trochu anglicky, než se sem přijedete setkat. Mimochodem, chci dodat, že jedna z mých nejlepších kamarádek našla svého druha právě s pomocí této překladatelské firmy. Nyní žije v zahraničí a je velmi šťastná. Sním o dni, kdy se totéž stane se mnou. Myslím, že můj dopis je dost dlouhý a chci se tě zeptat, jak mě vidíš ve svém životě? Buďte prosím upřímní. Doufám, že se brzy ozveš! Polibky a objetí od Tanyi!
(obrázky s názvem „Červené šaty' a „bikiny')
Páni, jak vášnivý a skvělý dopis, a ještě jednou děkuji za ten krásný obrázek, ale skutečně nemohu uvěřit, že by mi takhle psala dívka tak půvabná jako ty. Bylo by to úžasné, to jsem si jistý, ale ani nevím, jestli bych si přál jet do Ruska. Je to tam děsivé, cestovat tam s náklaďákem a podobně. Nicméně, díky za ty super fotky!
[Neuložil jsem poslední dopis, tak něco z paměti] Milý Karle, tady Igor z překladatelské agentury Igor International. Taťáně došel kredit a žádá vás, zda byste jí mohl poslat nějaké peníze, aby mohla pokračovat ve vaší komunikaci. Je to chudá dívka z malé vesnice…
Kámo, najdi si pořádnou práci, ano? Vlastním překladatelskou agenturu a tyto primitivní přístupy jsou poněkud ubohé…
Milý Karle, toto není podvod, ale seriózní překladatelská agentura….
No, myslím, že to úplně vzdávám a už to nebudu zkoušet. Možná mi něco spadne do klína jako obvykle, aniž bych se o to sám pokusil. S občasnými pohledy od místních a spoustou půvabných dívek všude, kam se podívám. Škoda, že jsem tak žalostně plachý; teď mě to brzdí, protože neovládám místní jazyk. Ale to je jen další výmluva…
(obrázek s názvem „bikiny')
Tuto stránku uzavírám jedním z posledních e-mailů od jedné ruské dívky z tatarské oblasti, se kterou jsem komunikoval poměrně dlouho. Byl jsem jen přátelský a možná jsem jí pomáhal s angličtinou. Její obrázky na mě moc nezapůsobily a řekl jsem jí, že mě nic z minulého přátelství nezajímá, ale její dopisy byly docela zábavné a její fotografie, na nichž leží v posteli nebo věrně nalévá kávu v kuchyni. Nějak mě žádná její póza věrné manželky nelákala natolik, abych poslal bianko šek na chrta z hlubin Ruska, ale i tak to byla zajímavá výměna.
(obrázek s názvem „svlékání' - stále předchozí dívka)
Dobrý den můj milý Karle.
Rozhodla jsem se vám napsat ještě jeden dopis, protože k vám chovám velké city. Vždy si vás představuji, myslím na vás. Co teď děláte? Ať už jste zaneprázdněni také vším dokonale, co děláte? Doufám, že vás moje dopisy zaujmou. Vyjadřuji v nich pocity a představy, které začínají prověřovat poslední dny. Nechápu, že je to mnou stvořeno, pravděpodobně je to láska. Jak krásné slovo „láska'. To vás přitáhne k jiné osobě a cestou smete všechny překážky. To s ní nedělejte a ona vždy existuje ve vašem srdci. Může před naším rozumem skrývat tak hluboce lidská duše, že o její skryté přítomnosti rozum vůbec nehádá. Souhlasíte se mnou? Někdy je to těžké prožít, někdy radostné. Někdy jsou to slzy, někdy úsměv. Láska - přirozený stav utlačovat. Utlačovat z nějakého důvodu nechce a nemusí žít v osamění, touží po osamělosti společně. Cítit se jako jedinečná esence v celém světě, co může být jemnější? Člověk touží po člověku. Je v pořádku a nemožné odhadnout celé kouzlo tohoto pocitu, pocitu „Lásky'. Dva lidé, kteří se milují, cítí, že se také těší z tohoto maximálního daru zaslaného všem lidem z nebes. Až do času, až do času ho nepoznáme. Náš čas ještě nepřijde, abychom si ho oblíbili a nebyli milováni. Zahlédneme přítele přítele. Světlo, které v našich očích zablikalo v sekundách, bude smeteno pouze k nám, začne jiskřit, pronikat do našich duší a srdcí, pronikat těly, nutit jeden okamžik zastavit se, ztuhnout, stát se věčností pro dva. Dvě duše se ponoří jedna do druhé do moře rozkoše, do jezera lásky, řeky věčnosti, OCEÁNU LÁSKY, na kterém se budou vznášet po životě, po staletí, nacházet ztělesnění v jiných životech, jiných kulturách, v jiných tělech, rozdělené chladné prostory, které kilometry budou stoupat, aby prošly, rozdělené zvyky, tradice a sociální zařízení prosperující ve společnosti.
Stvořeno uměním, které nemůže zabránit kouzlu lásky. Zdroj, bijící klíč v duši, je primární a věčný. Bude čekat vždy hodinu. Já z vás budu vždy čekat. Doufám, že to cítíte nejvíc vy, co cítím já. Moje představy vždy jen o tobě. Teď můžu přesně říct, že tě miluji a chci s tebou být. Na tom vám chci dokončit tento dopis a počkám od vás na odpověď.
S láskou Yuliya.
Mé další Cestování po Evropě
Ahoj, a jestli to vážně myslíš s cestováním se mnou jako s cestovní partnerkou,
mám pro vás cestovní příležitost!
V případě, že si myslíš, že jsem blázen s nákladním autem,
tyto cestovní reference možná vás přesvědčí, že jsem
bezpečný a sympatický podivín!
Zpět k mému životu - Cikánský cestovatel
Copyright © KENAX, Karel Kosman - Všechna práva vyhrazena po celém světě.
Domů» Cestujte po Evropě » Náhodný »Webová stránka
Jsme rodinný podnik spravující soukromé vlastní výlety lodí v krásné oblasti Palawan a rádi pomůžeme cestovatelům s jejich plány po Filipínách, sami jsme toho hodně procestovali a plánovali jsme to celé navštívit. Tyto stránky v této sekci pokrývají mé různé samostatné cesty po Evropě, než jsem potkal svou ženu.
Anna, mladá programátorka z Brna, se nikdy nepovažovala za typického „seznamkového' člověka. Její dny plynuly mezi řádky kódu a večery trávila s knihou nebo s kamarádkami v místní vinárně. Jednoho chladného podzimního večera, v náhlém popudu, si založila profil na jedné známé české seznamce. Bez velkých očekávání napsala jen pár prostých vět o své lásce k cestování a klidným večerům.
Zato Petr, energický horský průvodce z Jizerských hor, se na seznamce ocitl spíše z donucení přátel. Jeho život byl plný adrenalinu a dobrodružství, a představa online konverzací mu připadala poněkud sterilní. Když ale uviděl Annin profil, zaujalo ho něco v jejích očích. Napsal jí krátkou zprávu o svém posledním výstupu a vtipně se zeptal, zda by raději lezla po horách, nebo relaxovala u vína. Anna se zasmála a odpověděla. Jejich konverzace se rychle rozvinula, plná nekonečných otázek a sdílených snů o vzdálených zemích a tichých momentech.
První schůzka proběhla v Praze na Kampě, u Vltavy. Bylo chladno, ale jejich smích zaháněl zimu. Petr vyprávěl o svých zážitcích z velehor a Anna ho fascinovaně poslouchala, občas ho doplňovala technickými poznámkami, které Petr s úsměvem přijímal. Zjistili, že i přes zdánlivé rozdíly se dokonale doplňují. Ona mu přinášela klid a hluboké myšlenky, on jí zase odvahu a vášeň pro objevování. Na konci večera se shodli, že to rozhodně není jejich poslední setkání. Dnes, o pět let později, žijí spolu v domečku pod horami, kde Anna občas píše kód s výhledem na vrcholky a Petr plánuje jejich další společné putování, tentokrát už jako manželé, kteří našli svou lásku tam, kde to nejméně čekali.